Svatby… Jsou fotografové, kteří svatby nefotí. A pak jsou ti, kteří od dubna do září nefotí nic jiného. Je to časově náročné, je to fyzicky i psychicky náročné, je to stres, chcete všechno stihnout. Je to zodpovědnost. Ale já to miluju!
Potkám spoustu nových lidí, zažívám chvíle štěstí spolu s novomanželi, dojímám se a nebudu lhát, občas i slza ukápne. Jsou to okamžiky štěstí. A pak odjíždím a mám spoustu nových zážitků a jsem tak ráda, že jsem u toho byla.
A tahle svatba byla něco! Neukápla jen slza z dojetí, ale i ze smíchu. Vše bylo spontánní, plynulo to tak rychle, že jsem se ani nenadála a byl večer a já jela domů. Ono to je totiž o tom, koho na své svatbě máte. Není dobré si pozvat lidi jen z nutnosti, ale pozvěte si lidi, na kterých vám opravdu záleží a kteří jsou na stejné vlně. Jen pak to bude dokonalé! A tady bylo. Děkuji, že jsem mohla být u toho!
Napsat komentář